O tom, že Boží život je věčný

Nic totiž nepřestává žít, leda oddělením života. Nic se však samo od sebe nemůže oddělit. Každé rozdělování totiž povstává rozdělením něčeho od jiného. Je tedy nemožné, aby Bůh přestal žít, jelikož on sám je svým životem, jak už bylo prokázáno. (Kap.98) Taktéž: všechno ostatní, co někdy je a jindy není, je z nějaké příčiny. Nic totiž nepřivádí sebe sama z nebytí v bytí, protože to, co ještě není, tak nejedná. Avšak Boží život nemá nějakou příčinu, jakož ani Boží bytí. Není tedy někdy nežijícím a jindy žijícím, nýbrž žije vždy. Jeho život je tedy věčný. Dále: v každé činnosti zůstává konající, i když úkon někdy přestává dle postupu. Proto také v pohybu pohybovatelné zůstává totéž v celém pohybu, třebaže nikoli dle rázu. Kde je tedy úkon sám konající, tam je třeba, aby nepřecházelo nic postupem, nýbrž zůstávalo celé současně. Avšak Boží rozumění a žití je samotný Bůh, jak bylo prokázáno (Kap.45,98). Jeho život tedy nemá postupu, nýbrž je celý najednou. Je tedy věčný. Dále: Bůh je naprosto nehnutý, jak už bylo prokázáno. (Kap.13) Co však začíná nebo přestává žít, nebo trpí při žití postupem, je měnitelné. Něčí život začíná totiž zrozením, avšak přestává porušením. Postup je však kvůli nějakému pohybu. Bůh tedy nezačal žít, ani žít nepřestane, ani při žití netrpí postupem. Jeho život je tedy věčný. Odtud je to, co se praví z úst pána: "Já jsem živ navěky" (Dt 32, 40) a "On je pravý Bůh a věčný život" (I Jan 5, 20)

sv. Tomáš Akvinsky
anjelský doktor

úchyl, skopíruj to na svoje Sex zoznamky na pokeci 😉