Vznikla by moderní věda bez křesťanství?

tomto článku se pokusím ukázat, že by moderní věda patrně nikdy nevznikla bez křesťanství. Pokusím se zároveň nastínit důvody pro objektivní historický fakt, že k rozvoji vědy nedošlo kdekoliv jinde, než v Evropě formované kategoriemi židovsko-křesťanského myšlení.

Skutečnost, že k rozvoji vědy došlo právě a téměř výhradně na evropském kontinentu, je nezpochybnitelná. Můžete se snažit pátrat sebevíc, ale na indickém poloostrově se žádný zásadnější rozmach v nově vznikajících disciplínách bakteriologie či genetiky nekonal. Obdobně budete marně hledat stopy po rozvoji anatomie, chemie či elektroniky třebas v peruánských Andách. Co je důvodem pro skutečnost, že kupříkladu neexistuje perský protějšek Isaaca Newtona či obdoba Luise Pasteura z kmene Siouxů?

Někdo možná namítne,: "Co ale řecká geometrie, muslimská algebra či čínská astronomie?" Nemluvíme i zde o vědeckých úspěších? Je mi líto, ale ne. Na tuto otázku budeme postupně nacházet odpovědi - prozatím pouze ocituji historika vědy Stanleyho Jaki. "Technické inovace řecko římských časů, islámu a imperiální Číny, natož inovace předhistorických dob, neustavují vědu a lze je spíše popsat jako tradiční nauky, dovednosti, poznatky, techniky, řemesla, technologie, techniku a nebo prostě znalost." (1)




Zajímavost

Níže uvádím výčet těch vědních odvětví u jejichž zrodu stáli křesťané



Joseph Lister – Chirurgie

James Clerk Maxwell - Elektromagnetismus

Louis Pasteur – Mikrobiologie, Imunulogie

Michael Faraday - Elektrotechnika

Johannes Kepler – Astronomie, Optika

Lord Kelvin – Molekulární fyzika

Blaise Pascal - Hydrostatika

Max Planck – Kvantová mechanika

Charles Lyell - Geologie

Georg Ohm - Elektrodynamika

Mikuláš Koperník - Astronomie

Henri Faber - Etnomologie

Galileo – Experimentální astronomie

George Stokes - Hydrodynamika

Tycho de Brahe - Experimentální astronomie

William Hershel - Astrofyzika

Rober Boyle - Chemie

William Harvey – Fyziologie, Embryologie

Gottfried Leibnitz – Matematika, Logika

Gregor Mendel - Genetika

George Cuvier – Biologie, Paleontologie

Louis Agassiz - Fyziologie

Lord Raleigh - Fyzika

James Simpson - Anesteziologie

Isaac Newton – Mechanika

Mathew Maury - Oceánografie

John Fleming - Fyzika

Andre Ampére - Elektromagnetismus



Vědecký přístup se svým důrazem na experimentování a matematicky přesné formulace se v historii lidstva vyskytl pouze na starém kontinentu. K tomu, aby mohly tyto pro vědu příznivé okolnosti nastat, musely být naplněny některé zcela konkrétní předpoklady. M.B.Foster píše, že před vlastním vznikem vědy museli západní myslitelé přisoudit přírodě takovou povahu a vlastnosti, které umožnily, aby se stala předmětem vědeckého zkoumání
odkaz

Woods, opierajúc sa o prácu uznávaného historika vedy a profesora fyziky Stanleyho Jakiho, v kresťanskej viere vidí hlavný dôvod, prečo sa sústavné vedecké bádanie vyvinulo práve v kresťanskej Európe a nie v Číne, či antickom Grécku. Hoci príslušníci veľkých starovekých civilizácií prišli s niektorými úžasne prínosnými inováciami, veda ako systematické odhaľovanie zákonov okolitého sveta im bola cudzia. Dalo by sa namietnuť, že čo ale grécká geometria, muslimská algebra či čínská astronómia? Nie sú aj toto vedecké úspechy? Stanley Jaki uvádza: "Technické inovácie grécko rímskych čias, islamu a Číny, tobôž inovácie predhistorických dôb, neustanovujú vedu a dajú sa skôr popísať ako tradičné náuky, znalosti, poznatky, techniky, remeslá, technológie alebo proste znalosť." Vedecký prístup so svojím dôrazom na experimentovanie a matematicky presné formulácie sa v histórii ľudstva vyskytol len v kresťanskej Európe. K tomu, aby mohli tieto pre vedu priaznivé okolnosti nastať, museli byť naplnené niektoré celkom konkrétne predpoklady. M. B. Foster píše, že pred vlastním vznikom vedy museli západní myslitelia prisúdiť prírode takú povahu a vlastnosti, ktoré umožnili, aby sa stala predmetem vedeckého skúmania. Všetky staroveké civilizácie (vrátane Grékov a Rimanov) považovali totiž božský princíp vždy za súčasť stvorenej prírody. Kde však každá vec alebo jav má vlastnú božskú vôľu, tam nemožno hovoriť o nejakých objektívnych zákonoch. Prínos kresťanstva spočíval v tom, že akékoľvek panteistické predstavy, zbožšťujúce samotnú prírodu, sú mu cudzie a Boh je oddelený od svojho Stvorenia (transcendencia). Vďaka tomu fungujú veci podľa nezávislých zákonov, ktoré do nich vložil racionálny osobný Stvoriteľ a tieto zákony sú prístupné skúmaniu zo strany ľudského rozumu. Inými slovami, kresťanstvo umožnilo vznik systematického vedeckého bádania tým, že depersonalizovalo prírodu.

Viac na: odkaz

To sú ale bludy. Veda vznikla napriek, nie vďaka kresťanstvu...

👍: dorota

nie su to bludy ale fakty, skus my povedat, preco moderna veda a veda seobecne nevznikla nikde vo svete iba v krestanskej Europe

Najprv treba zadefinovať, čo myslíš pod vedou...

pripevok cislo 2

Tam nie je definícia vedy.
Veda je to a len to, čo používa vedeckú metódu: odkaz Scientific method

ved o tom hovorim v pripevku cislo 2
Vedecký prístup so svojím dôrazom na experimentovanie a matematicky presné formulácie sa v histórii ľudstva vyskytol len v kresťanskej Európe

Archimedes prišiel na svoj zákon vedecky...

👍: dorota

pisem v prispevku a aj keby jedna lasticka leto nerobi

Ale je to dôkaz, že veda nevznikla vďaka kresťanstvu...

Inak, kresťanom je veda úplne na ****o, vôbec jej nerozumejú, pretože základ má v pochybnosti a tej sa kresťania boja snáď viac ako smrti...

nie prave naopak vedci musia byt tak trocha snilkovia a urcite nie skeptici, ty tu neprispeli nicim a este v nedavnej minulosti tvrdili ze nic tahsie ako vzduch nikdy nepoleti

Vedec musí pochybovať...
To neboli skeptici, tí nevyslovujú vety typu "nie je možné"...

Inak povedané, vedecky "snílek" SPOCHYBŇUJE doterajšie teórie...

opäť sa hľadá spoji spojenie medzi dvoma fenoménmi, ktoré nesúvisia
veda by vznikla a vznikala aj bez kresťanstva

👍: ruwolf , dorota

mozno aj hej, mozno nie ale faktom je ze nevznikla

to mao patrit pod 13 estera

nj, Aristoteles vraj chodil do kostola každý deň

bazinga

👍: ruwolf

Veda nevznika zavedenim pojmu veda, ako ani krestanstvo nevzniklo zavedenim pojmu krestanstvo.