Ako rozoznať pravého kresťana od (potenciálne) falošného?

Ruším (mažem) hlavné príspevky

Ruším (mažem) hlavné príspevky

odkaz

Inak rád si občas na rozptýlenie pozriem dokumentárny seriál Noc v archíve, napr.
odkaz

Ako rozlíšiť ?
Ježiš to opakovane rozprával:
Po ovocí poznáte ich.
Dobrý strom dáva dobré ovocie, kým zlý strom zlé ovocie.
Dobrý človek z dobrého pokladu svojho srdca vynáša dobré veci, kdežto zlý človek zo zlého pokladu vynáša zlé veci. Lebo čím je srdce preplnené, o tom hovoria ústa.

No a kto má kapacitu rozmýšľania vyspelejšiu, tak si môže vypomôcť Jungovou definíciou svedomia a cez ňu posudzovať a rozlišovať ľudí.
Rozlišovanie ľudí podľa toho či dodržujú zákony alebo akési "humanistické" rozlišovania podľa etických kódexov, "slušnosti" správania, premennej morálky, je - môže byť veľmi falošné, lebo to všetko sa dá zahrať a zneužiť.
"Svedomie – Jung (Slova duše):
Je lhostejno, jakým způsobem je zdůvodněno – staví před jednotlivce výzvu být poslušen svého vnitřního hlasu, i přes nebezpečí, že by se zmýlil…
Svědomí je samo o sobě autonomní psychický faktor,…
Rozhodující faktor svědomí je zde, jak se zdá, jiný: nevychází z tradičního mravního kodexu, ale z nevědomého základu osobnosti či individuality. Rozhodnutí je čerpáno z temných vod hlubin. Takové kolize povinností se jistě často a pohodlně řeší mravním rozhodnutím, to znamená potlačením protikladů, ne však vždy. Jestliže je člověk dostatečně svědomitý, pak dochází ke konfliktu a vzniká tvůrčí řešení, které přichází skrze konstelovaný archetyp (vonkajškom vyvolaný duševný proces s pôvodom v pravzore rodových skúseností ako súčasť nevedomia) a má onu donucujíci autoritu, kterou právem charakterizujeme jako vox Dei. Způsob řešení odpovídá nejhlubším základům osobnosti i její celosti, která obsahuje vědomí i nevědomí a proto se vůči Já projevuje jako nadřazená,…
Vtělením vzrostl význam člověka. Účastníme se božského života a musíme převzít novou odpovědnost:
Spočívá v pokračování v božském uskutečňování, totiž v úloze naši individuace. Individuace neznamená jen, že se člověk stal na rozdíl od zvířete skutečně lidským, nýbrž že se má stát z části božským. Prakticky to znamená, že dospěje, bude odpovědným za svou existenci, bude vědět, že nejen on je závislý na Bohu, ale také Bůh na člověku. Ve vztahu člověka a Boha musí pravdepodobne dojít k významné proměně! Naše uctívání Boha a náš vztah k Bohu se již nebudou vyjadřovat ve vypočítavém velebení neprobádaného Krále nebo v dětských modlitbách k milujícímu Otci, nýbrž v zodpovědně prožívaném životě a v naplňování božské vůle."